Kdyně ,Přerov,Zlín
První závod letošní sezóny Mistrovství republiky v automobilovém slalomu se jel ve Kdyni. Jako každoročně jsme se na tento závod velmi těšili, protože šlo o klasickou, spíše vrchařskou, než slalomovou trať, a tím pádem o pořádný adrenalin. Na západ naší republiky jsme odjeli již v pátek a nezapomněli jsme zajet zapálit svíčku Jirkovi Skoupilovi ,který jen pár dnů před tím, na stejné trati při rally Šumava nepřežil havárii svého závodního Citröenu C2. O něco později, za poněkud partizánských podmínek, v lese před chatami tamního autokempu díky novému netbooku a televizní kartě Emila Blažka jsme zhlédli i velmi důležitý zápas našich hokejistů ze Slováky.
Sobotní ráno bylo pro Pepu s Pavlem poněkud krizové , protože si do Kdyně přivezli kromě potřebného vybavení i pěknou chřipku. Po nezbytných přejímkách a testování vozů pro novou sezonu došlo konečně na trénink. Nebyla při něm nouze ani o dramatické zápletky, a asi tu nejlepší předvedl jeden z amatérských jezdců tím, že až za cílem slalomové zkoušky si to se svým BMW namířil mezi dopravní značku a pevné ocelové zábradlí a přeskočil hromadu škváry, která tam zbyla ještě ze zimy od chemického posypu. Naštěstí při něm zřejmě stáli všichni svatí, neboť on vyvázl bez zranění a jeho vůz to odnesl jen rozbitým nárazníkem a prasklým chladičem, i když závod pro něj skončil. Posléze došlo i na samotný závod,v něm se ukázalo,že naše nová výzbroj v podobě nových pneumatik nebyla nejlepší volba. Pepa se na nezahřátých protektorech firmy TipTyre necítil vůbec dobře a jezdil o 2 vteřiny pomaleji než v loňském ročníku, Pavlovi se sice zdálo, že při ohřátí to není tak špatné, nicméně časy byly taky o vteřinu pomalejší. Později se ukázalo, že při výrobě došlo k velmi závažné chybě a použitá směs byla sériová namísto slíbené závodní. Laďovi Michelinky sice předvedly perfektní grip , ale jejich velký průměr ubral z výkonu jeho Opelu, a tak si taky na časech nepolepšil. Nicméně za daných okolností se z toho vyklubalo první místo pro Pavla, Pepovi uteklo druhé jen o dvě desetiny vteřiny a skončil třetí, Laďa vybojoval „bramboru“.
O 14 dní později sezóna pokračovala na Přerovském letišti, kde se nám sice tradičně nedaří, ale je to pro nás pěkné a svižné svezení. Rovněž jsme zjistili, že si na tamním letišti, a druhý den i v Biskupicích, dali sraz rakouští slalomoví specialisté a krom evropské zóny, si zde uspořádali mistrovství Rakouska. Pořád jsme testovali nové pneumatiky, protože nám bylo řečeno, že až se z nich sloupne jejich tvrdá krusta začnou fungovat,ale nebylo tomu tak, gumy odolávaly jakémukoliv opotřebení a klouzaly po místním betonu jako po ledě. Laďa zvolil osvědčenou jistotou v podobě Avonek. Výsledky nebyly nijak slavné, i když Pavlovi se tam zadařilo a zajel třetí místo do Evropy a první do českého mistráku. Laďa skončil čtvrtý v Evropě a druhý v česku. Pepa si tu po trápení s pneumatikami vypil svůj kalich hořkosti až do dna a dojel sedmý v Evropě a pátý v Čechách a moc rád by na tento výsledek co nejdřív zapomněl.
V neděli pokračovalo Mistrovství zóny střední Evropy a mistrovství České republiky na letišti v Biskupcích u Luhačovic , počasí bylo po celý víkend perfektní a v neděli nás už ani nestrašila přicházející bouřka jako v sobotu.
V tréninku jsme sice ještě zkoušeli ony „zázračné protektory“ ,ale již padlo definitivní rozhodnutí a gumy jsme odepsali nadobro. Vrátili jsme se k osvědčeným, i když pro slalom ne zrovna ideálním pneumatikám,rallyovým Pirrelkám. Laďa opět obul osvědčené pneumatiky a šli jsme do boje o evropské body ve třídě s Rakušáky. Jak se posléze ukázalo našemu nasazení odolával vlastně jen jeden ,tomu ale patřilo nejsilnější auto, a to ne jen ve třídě, ale v celém startovním poli. První „ostré“ kolo nebylo pro Pavla dobrým rozjezdem, protože si asi zapomněl vzít do auta kuličkové počítadlo a zřejmě se mu na trati tak líbilo, že chtěl jet další okruh. Na to že není sám, kdo chce ten den závodit, přišel až, když do proti potkal vůz jednoho ze svých soupeřů, a tím byla jeho „spanilá jízda“ ukončena. Rozhodně, ale nebyl jediný, který si chtěl tamní letiště podmanit, protože jednomu z rakouských borců se to podařilo dokonce dvakrát. Pepa zajel velice pěkný čas, i když nasbíral nějaké trestné vteřiny.Laďa zajel o pár desetin pomaleji než Pepa, ale byl čistý, což mu hodilo průběžně druhé místo ve třídě do Evropy. Pro druhé kolo jsme se rozhodli zatáhnout a nedat Rakušanovi nic zadarmo, to se ale podařilo jen Pepovi, který zajel stejný čas jak v prvním kole, ale čistý a tím se s dostal po druhém kole do vedení ve skupině, před několikaset koňové Mitsubischi Lancer EVO9 rakouského reprezentanta, sice jen o 12 tisícin vteřiny, ale na tak obrovský nepoměr ve výkonech obou aut šlo slušný skalp. Pavel rozhozen ranním nezdarem sice zajel čistě, ale čas neodpovídal jeho představám a Laďa nasbíral nějakou tu trestnou vteřinu a tak skončil po druhém kole za již zmiňovaným „přebytkem výkonu“.
Do třetího kola Pepa nastupoval s přesvědčením, že mu stačí stejný čas ale vidina skalpu překoňovaného monstra byla tak veliká, že do toho šel „na hranu“, a výsledkem byl sice skvělý čas, ale taky trestné body, které ho srazily nejen za Rakušana, ale i za Laďu na spodní stupínek bedny vítězů. Tím přišel o důležité body, které mu budou na konci roku chybět a snad si vzal ponaučení pro příště, že jsou lepší jisté body do své třídy, než boj s nerovným soupeřem. Pavlovi se nedařilo tak jak si představoval, a tak v zoufalství obul zpátky pneu TipTyre ,tentokrát v jiné směsi zapůjčené od Michala Petrželky, zajel sice lepší čas než v předchozích kolech, ale chyboval, a připsal si trestné vteřiny. Laďovi se sice podařilo jet čistě, ale pomalu, na EVO to sice nestačilo, ale na Pepu ano, a tak konečné výsledky vypadaly takto: Laďa skončil druhý do Evropy a první do našeho mistráku, Pepa třetí do Evropy a druhý do česka a Pavel čtvrtý a třetí . Byli jsme sice pokořeni od nepoměrně silného vozu, ale do českého mistráku sbíral ty nejcennější body jen náš tým. Vůbec po celý víkend se objevili na stupních vítězů ze všech tříd, krom rakouských závodníků vyzbrojených kvalitnější technikou, jen zástupci Autoklubu Malenovice a to zas není tak špatná bilance.
Sečtené výsledky po třech letošních závodech vypadají následovně: v Absolutním pořadí je Pavel na třetím místě Ladik na šestém a Pepa na sedmém. Ve třídě L3 je to ještě zajímavější, tam vede Pavel,Laďa je na druhém a Pepa na třetím místě.
Ještě je před námi víc jak půlka sezóny, a tak to ještě vypadá na pořádně dramatické souboje, a to jak ve třídě a absolutním pořadí, tak taky v našem týmu. Ale nedejte se zmást, na trati jsme si sice schopni srazit hlavy na vzájem a nedarujme si žádnou desetinu ,ale v soukromí jsme nejlepší přátelé.
Fotky nejen z letošních závodů si můžete prohlédnout ve fotogalerii a z těchto tří zmiňovaných závodu potom zde.
S další reportáží se ozveme na konci června, protože 25. a 26.se jedou závody v Klatovech a Pačejově.